V rocu 2021 si připomínáme 100 let devínského rybízáku.

V roku 1921 začal obchodník Alois Sonntag distribuovat první „značkové“ rybízové víno, které si získalo opravdu velkou popularitu.

Sonntag samozřejme rybízové víno nevymyslel, lidé si běžně dělali doma vína z rybízu, jablek, višní a podobně. Využil však situace, kdy Devínčané ztratili po vzniku ČSR odbyt pro svůj rybíz, který pěstovali na Devínské kobyle.

V roce 2007 jsme se značkou THEBENER oživili téměř mrtvou, dnes již stoletou tradici legendárního devínského rybízáku. 

Přečtěte si více o historii vinohradnictví a vinařství v Devíně, která sahá až do 2. století před Kristem.

Devín byl v minulosti nejen jedním z „hlavních měst Velké Moravy“, ale snad i „hlavním městem“ vinařství v našem regionu. Archeologické nálezy nádob na víno a nástrojů pro pěstování révy pocházejí ještě z dob Keltů (2. století před Kristem). Nejvíce důkazů o vinohradnictví je z období staroslovanského osídlení v 9. - 10. století, kdy měla osada název Dowina.

V pozdějších dobách byl Devín (do katastru patřila i dnešní Karlova Ves) z hlediska vinařství významnější než blízká Bratislava. Takto byl Devín vždy také znázorňován na rytinách a malbách - městečko s hradem a kostel pod rozsáhlými svahy vinohradů. K tomu se začátkem 20. století přidala novodobá devínská vinařská tradice - rybíz. Rybíz prý v Devíně vysadili ve větším rozsahu poté, co koncem 19. století fyloxéra (nemoc révy, mor) zničila rozsáhlé vinice v celé Evropě. V Devíně byly rozlehlé ovocné sady, zejména rybíz a meruňky, které se denně vozily loděmi do Vídně až do zániku Rakousko-Uherska v roce 1918, kdy hranice uzavřely. Bohatou úrodu rybízu neměl kdo vykupovat, tak je sedláci nechávali poschnout na kořeni.

Do 1920 Národní poklad

Vinohradnictví bylo v minulosti jednou z hlavních činností Devínčanů, devínské víno prý bylo výjimečně dobré a vyhlášené, takže ho v roce 1688 císař Leopold dovolil prodávat v sudech pod ochrannou známkou. Zasloužily se o to zejména výborné přírodní podmínky - velmi vhodné podloží a ideální orientace svahů Devínské Kobyly na jihozápad. Takové lokality např. ve Francii nebo Německu považují doslova za „národní poklad“, na který nedovolí sáhnout žádným „developerům“..

1920 - 1949 Velkovýroba

V roce 1922 místní obyvatel pan Alois Sonntag založil velkovýrobu rybízového vína. Měl i vlastní rybízové ​​sady, ale rybíz zejména skupoval od místních pěstitelů, kterým se tak opět vyplatilo věnovat se jeho pěstování. Na Slovensku měl několik desítek odběratelů - restaurací a hospod, rybízové ​​víno vyvážel prý i do zahraničí. Kromě rybízového vína vyráběl i rybízový vermut, který získal zlatou medaili na výstavě v Paříži. Od té doby se devínský rybíz stal fenoménem, ​​známým široce – daleko. Krátké vzpomínky na tyto časy sepsala Rudolfína Solíková, vnučka Aloise Sonntaga.

1938 - 1945 Úpadek vinohradníctví 

Katastrofou pro vinice byly obě světové války, zejména období v letech 1938-1945, kdy Devín patřil k Německé říši. Úpadek vinohradnictví zde nastal i po odsunu Němců v roce 1945, kdy z 859 Němců zde zbylo jen 22.

1949 - 1989 Obnova vinic

K částečné obnově vinohradnictví došlo až po roce 1949, kdy vzniklo devínské zemědělské družstvo (JRD Karlová Ves - Devín), nicméně lze říci, že s kolektivizací de facto vymřeli poslední místní vinaři a vinohradníci. JZD přebralo štafetu výroby devínského rybízu a prodávalo ho i ve svých vích v Karlově Vsi a na Obchodní ulici. Na tyto si určitě pamatují hlavně studenti STU, kteří tam rádi chodívali trávit volné chvíle mezi přednáškami. Rybízové ​​víno mělo svého času tak zvučné jméno, že jednu z původních etiket navrhl dokonce sám Ludvík Fulla.

1989 - 2007 Výroba pouze pro vlastnú spotřebu

Od 90. let výroba rybízového vína upadla (spolu s úpadkem vinohradnictví), několik Devínčanů ho vyrábí zpravidla už jen v malých množstvích pro vlastní potřebu.

2007 Devínsky spolek vinařů a vinohradníků

Aby tato tradice nezanikla, obnovili jsme v roce 2007 výrobu devínského rybízu ve spolupráci s panem Ottem Zmelíkem, který se jeho výrobě věnuje již dlouhá léta.

Symbolicky, na svátek sv. Urbana, byl v roce 2007 založen Devínský spolek vinařů a vinohradníků. Členové spolku si vzali za cíl obnovit vinařské a vinohradnické tradice v regionu. Jejich záměrem je záchrana a oživení vinic, sklepů a vích v Devíně, zviditelnění a zachování Devína jako vinařského městečka. Jedním z prvních úspěchů bylo začlenění Devína do Malokarpatské vinné cesty, zdokumentování a zpřístupnění historie vinohradnictví v Devíně.

.

2007 -  ... Pokračujeme ve 100-leté tradici 

Naše suchá a polosuchá vína, i unikátní barikové víno z černého rybízu, získala několik prestižních mezinárodních cen. Nabídku jsme obohatili io sirupy a džemy/povidla.